Hvězdy devadesátých let se objeví ve Specialistech! Koho si zahrají Miki Křen a Bořek Slezáček?

Publikováno 04.10.2019


Zanzibar – název pondělní epizody seriálu Specialisté, kterou bude televize TV Nova vysílat v pondělí 7. října od 20:20 hodin, má nádech exotiky. Její děj však bude mít s exotikou společného pramálo. Příběh rodinné tragédie zavede diváky na český venkov. V dílu se objeví mnohým už zapomenuté herecké hvězdy devadesátých let – Miki Křen a Bořek Slezáček. Jak dnes vypadají a jak žijí?

Mikuláše Křena znal na přelomu tisíciletí téměř každý. Zazářil totiž v kultovním Ondříčkově filmu Samotáři, kde si zahrál roli vlezlého amatérského videofilmaře Roberta. A od té doby ho diváci měli možnost vidět v řadě televizních seriálů i filmů, většinou však jen v epizodních rolích. V hlavách pamětníků tedy stále zůstává především jako floutek, který se s děvčaty ani s životem příliš nemazlí. V epizodě Specialistů s názvem Zanzibar se Mikuláš divákům představí v úplně jiné poloze. Bude hlavním hybatelem příběhu a z obrazovky téměř nezmizí…

Miki, čemu se aktuálně věnujete? Když si vás člověk zadá do Googlu, zjistí, že jste rozkročen mezi více obory…

Ano, celý život se pohybuju na více frontách. Dva roky vlastním společnost, která se zabývá tvorbou obsahu pro virtuální a rozšířenou realitu. Také stále režíruju a produkuju různá videa. Od malička jsem se pohyboval před kamerou. Poprvé mě obsadili do pidiroličky v dětském filmu Jak se točí rozmarýny. To mi byly asi čtyři roky. K tomu se mimochodem váže vtipná historka – to, že ve filmu hraju, se rodiče dozvěděli až při jeho sledování o několik let později. Z dnešního pohledu to zní neuvěřitelně, ale nějací pánové z produkce se přišli podívat k nám do školky, já a můj kamarád jsme je zaujali, tak si nás odpoledne půjčili na natáčení, a poté nás do školky zase vrátili. Jinak – oba rodiče jsou kameramani, takže mě od dětství používali jako „rekvizitu“. K filmařině jsem měl tedy už od malička blízko. Krom herectví jsem se vždycky zabýval i kameramansko-režijní činností.

Jak k vám přišla nabídka role v seriálu Specialisté?

Znám se s castingovou režisérkou Specialistů Majou Hamplovou. Zavolala mi a roli mi na základě referencí nabídla. Ani jsem nemusel na kamerové zkoušky.

Na nabídku jste kývl hned?

Ano. O Specialistech vím, že je to kvalitní a divácky úspěšný projekt. Nepotřeboval jsem si to tedy dlouho rozmýšlet.

Postava, kterou hrajete, poměrně dobře zachází se střelnou zbraní. Kdo vás to naučil?

Už ve filmu Kanárek jsem měl několik scén s pistolí. Na tu roli jsem se tenkrát připravoval důkladně – chodil jsem na střelnici, naučil se držet zbraň a rozpoznat například rozdíl mezi pistolí a revolverem. Nicméně spoustu nových věcí jsem pochytil i při natáčení Specialistů. Šéf kaskadérů Luděk Jelen mi vysvětlil, jak chodit s pistolí, jak při tom efektivně mířit a podobně.

Kde se natáčelo?

Točili jsme v Tachlovicích v Prostředním mlýnu, bylo to tam moc fajn. Natáčení v exteriérech si vždycky užívám.

Na natáčení jste se potkal i s Bořkem Slezáčkem…

S Bořkem jsme se znali od vidění, ale až tady jsme měli možnost si víc popovídat. Zjistil jsem, že je to zábavný a chytrý týpek…

Pojďme se ohlédnout za vaší hereckou kariérou…

Když opomenu dětské role, větší hereckou příležitost mi dal Viktor Tauš ve filmu Kanárek. Rok na to přišli Samotáři Davida Ondříčka a ti byli určitým způsobem přelomoví. Stali se ve své době fenoménem. Budu upřímný – po jejich natočení jsem očekával, že se herecké nabídky pohrnou. Dnes vidím, jak jsem byl ve svém přístupu naivní a možná i tak trochu arogantní. Domníval jsem se totiž, že stačí, když bude člověk dobrý. Že si ho pak svět filmu najde. Nikam jsem se necpal, odmítal jsem rozhovory a žil v domnění, že sebepropagace není potřeba.

A svět filmu si vás nenašel?

Tak bych to nenazval. Našel, ale přicházely ke mně většinou jen nabídky menších rolí. Naštěstí jsem dobře jazykově vybaven, tak jsem se objevil i v několika filmech zahraničních produkcí. Nehraji divadlo a ani se nikomu proaktivně nenabízím. Ale i tak si na mě občas někdo vzpomene a obsadí mě tak jako Maja ze Specialistů. Nazval bych to hostováním v seriálech. A to mě vlastně baví. Jsem rád, že pokaždé hraju nějakou jinou postavu. Hrát několik let například pořád jen doktora by mě asi ubíjelo. V současné chvíli například točím film Havel se Slávkem Horákem. Ztvárňuji v něm Martina Ivana Jirouse, tzv. Magora. Moc hezká role! Jak jsem ale zmiňoval, mám naštěstí spoustu jiných činností, kterým se věnuji a které mě baví.

Necítí se člověk trochu nesvůj, když si před kameru stoupne vždycky po nějakém čase a neudržuje s ní pravidelný kontakt?

Určitě. Popsal bych to slovy Stanislavského – Jsem viděn, jsem souzen. To, myslím, vyjadřuje vše. A podle mě tohle platí ještě víc u záznamu než u divadla. Kamera chybu nekompromisně zaznamená navždy. S tím člověk musí počítat. Nejvíc nervózní jsem zhruba týden před natáčením a ve chvílích, kdy se učím text. Jakmile přijdu na plac, tak to ze mě většinou spadne. Napomůže tomu určitě i kostým, případně maska.

Herectví jste nikdy nestudoval?

Herectví jsem studoval jen různě soukromě. Při hraní mi ale také pomáhá moje režijní zkušenost. Díky ní se dokážu vžít do režiséra i pochopit ostatní herce. Kdo ví, třeba se mi všechny ty rozličné zkušenosti jednou nějak zúročí…

Seriál Specialisté běží každé pondělí ve 20:20 na Nově.

Podívejte se na poslední díl Specialistů.