OČIMA EXPERTA: Období nájemných vražd máme snad za sebou, odstranit soupeře lze dnes důmyslněji

Publikováno 18.11.2019

Specialisté - Robert Jašków se Specialisty
Zdroj: TV Nova

V 96. díle Specialistů, ve kterém v roli šíleného účetního exceloval herec Robert Jašków, řešili Specialisté věrohodnost výpovědi vyšinutého člověka, který byl přesvědčený, že ho jeho bývalá firma chce zlikvidovat. Vyšetřovatelům se jeho výpověď nezdála, nakonec se ale ukázala jako pravdivá. Co kdyby udělali chybu a nevěřili mu? Jak se při reálném vyšetřování přistupuje k lidem s psychickou poruchou? A vyskytují se stále případy vražd, které mají za cíl odstranit nepohodlné osoby?

Arnošt Janouch je zatčen pro podezření z vraždy svého bývalého kolegy Mirka Klase. Měl vniknout do jeho domu, ohrožovat jeho manželku Pavlu a poté ho zabít. Janouch to však popírá a vyjádří divoké spekulace, že proti němu existuje spiknutí, které ho chce umlčet, protože objevil nesrovnalosti v hospodaření nemovitostního fondu ProDomov, odkud byl propuštěn. Specialisté nevědí, čemu mají věřit. Na jednu stranu se Janouch chová jako šílenec, což potvrzuje jeho žena, jeho psychiatr i jeho bývalý šéf. Na druhou stranu je opravdu možné, že odhalil milionový podvod...

Proč někoho vyslýchají ve výslechové místnosti, přičemž je celá výpověď zaznamenávána, a někoho jenom mimo tuto místnost? V tomto díle jsme to mohli vidět hned několikrát – na místě činu vyslýchali přepadenou manželku zavražděného Mirka Klase, na služebně mimo výslechovou místnost pak psychiatra, který léčí podezřelého Janoucha, v domácnosti Janoucha jeho manželku a dceru…

Je ideální, když existuje videozáznam doznávajícího se pachatele, který pak např. vyvrátí jeho pozdější tvrzení, že si doznání kriminalisté vymysleli. Nebo když má vyšetřovatel pocit, že se z výpovědi svědka může dozvědět něco hodně důležitého, co by mohlo pomoci dopadnout pachatele rychleji. Není však bezpodmínečně nutné dokumentovat průběh každého výslechu záznamovou technikou. V případě, že kriminalista vyžaduje pouze banální informace, postačí pouze sepsat úřední záznam o tom, co vyslýchaný (my v takovém případě říkáme „vytěžovaný“) sdělil. Ušetří se tak spousta času svědků, není potřeba, aby cestovali k nám na služebnu apod.

Odstraňování nepohodlných lidí kvůli penězům nebo investicím známe spíš z filmů, velkých „gangsterských prostředí“ nebo z let minulých. Pořád se takové případy vyskytují? Máte s tím nějaké zkušenosti?

Období takzvaných nájemných vražd už snad má naše společnost definitivně za sebou. Občas se ale vyskytnout můžou. V současné době (jak říkají někteří cynici) je efektivnější soupeře „zlikvidovat“ sofistikovaně - pomlouvačnou kampaní, prapodivnými obchodními transakcemi, falešnými trestními oznámeními, nesprávnými exekucemi apod.

Zdroj: TV Nova

Major Strouhal si vyčítal, že neprohlédl, že Arnošt Janouch nelhal a celou dobu byl přesvědčený o tom, že on byl skutečný vrah. Potom tvrdil, že se mu nic takového nesmí stávat. Není to ale přeci normální, že děláme závěry podle prvních informací a poté je měníme s průběhem nově získaných informací? Jak s tímto policisté pracují? Případně jak pracují s nějakým pocitem viny, když se jim během vyšetřování nepodaří vše tak, jak by to mělo být?

Každý kriminalista se snaží postupovat tak, aby pak nějaké výčitky svědomí nemusel mít. Samozřejmě se každá kauza nějak vyvíjí, nikdo nemáme křišťálovou kouli, ze které by se dalo ihned zjistit, jak se událost opravdu odehrála, kdo lže a kdo ne. Je proto zapotřebí hned v počátku vyšetřování nashromáždit v co největším počtu co možná nejpřesnější informace, ty objektivně vyhodnotit a vytyčit vyšetřovací verze, které jsou pak prověřovány, vyvraceny či potvrzovány. Pokud ale některý z účastníků vyšetřování (ať už svědek či podezřelý) něco zatajil, něco vypověděl vědomě či nevědomě jinak, než jak se to skutečně stalo, může nastat situace „slepé uličky“. Klidně se pak může stát, že je podezříván či dokonce obviněn nevinný člověk. Proto máme takový několikastupňový soudní systém, jaký máme, který je nastaven tak, aby nevinný člověk nebyl odsouzen. Samozřejmě každý inteligentní člověk (takže i kriminalista) analyzuje a hodnotí svoje postupy, svoje odvedené výkony. S těmi je pak spokojen či nespokojen. Důležité je, aby se z případných chyb či nezdarů dokázal poučit a neopakoval je. Množství chyb se snižuje úměrně množství získaných zkušeností. Proto jsou odchody zkušených kriminalistů citelnou ztrátou nejen pro určitou policejní komunitu, ale pro celou naši společnost.  

Jak se při vyšetřování přistupuje k lidem, u kterých je prokázána nějaká psychická porucha? Musí se vyšetřovat skutečně všechny verze, které si takováto osoba usmyslí?

Trestní řád (v ustanovení § 116 až 118) umožňuje orgánům činným v trestním řízení nechat vyšetřit duševní stav nejen obviněného, ale také svědka - to v případě, že jsou závažné pochybnosti, zda není u svědka, jehož výpověď je pro rozhodnutí zvláště důležitá, podstatně snížena schopnost správně vnímat nebo vypovídat. Vyšetření provádí soudní znalec, vypracuje písemný znalecký posudek a ten se založí do vyšetřovacího spisu.


Tým Specialistů čeká obrovská změna! Major Strouhal ji bude muset řešit už v příštím díle