Aktualizováno 10.1. 2018 11:18

OČIMA EXPERTA: Organizovaný zločin má celý tým rádců a právníků! Co nám v kriminálkách zatajují?

Očima experta - Milionářka
Zdroj: TV Nova

Další z případů, který se dostal do rukou Specialistů, ukázal, že vyhrávat peníze se občas nevyplatí. Vražda, která měla přihrát deset milionů do nesprávných rukou, má spoustu podezřelých. Vedoucího protidrogového oddělení pražské policie, Jaromíra Badina, jsme se zeptali, co si myslí o zvláštním postupu seriálových vyšetřovatelů u tak komplikovaného případu.

Jiřina Hamáčková vyhrála v televizní soutěži 10 milionů. Krátce nato byl její manžel nalezen mrtvý ve sklepě jejich panelového domu. Jak se zdá, finanční výhra sympatické ženě moc štěstí nepřinesla. Spíše odkryla nepříjemnou pravdu o přátelích a příbuzných. Našel syn Ondřej po milionové výhře opět lásku ke své matce, nebo jen nutně potřebuje peníze pro své dost zadlužené hudební studio? A proč Jiřinina nejlepší přítelkyně Eva truchlí nad smrtí kamarádčina manžela skoro více než vdova? A co šarmantní soused Richard Vilímec? Má konečně šanci svést Jiřinu, aby ji mohl utěšit – nebo snad také touží po penězích? Specialistům se nabízí mnoho otázek. Postupně zjišťují, že jim lhala i samotná vdova…

Reklama

Specialisté - 25. díl - Milionářka - 5
Zdroj: TV Nova

Co se týče „šťáry“ v bytě Ondřeje Hamáčka – jak to vůbec funguje v reálu? Mohou to udělat bez povolení?
Je nutný příkaz k domovní prohlídce či prohlídce jiných prostor. Ve spoustě filmů a seriálů si to pletou s povolením k prohlídce. Bez příkazu by tam nikdo nemohl jít, ať už to je soukromý byt, nebo prostor k podnikání. Zvláště pak když organizovaný zločin má celý tým právníků, kteří jim radí, a zcela určitě by podali stížnost či dokonce trestní oznámení. A navíc osoba, u které je tato prohlídka prováděna, má právo obdržet jedno písemné vyhotovení – a podpisem stvrzuje, že jej převzala. Tento dokument se pak zakládá do vyšetřovacího spisu. Pokud panuje podezření, že by mohlo dojít ke zničení důkazů, nemusejí klepat a mohou vtrhnout dovnitř. Ale vždycky se dává výzva. Zazvoní se se slovy „Policie, jménem zákona otevřete!“, a pokud nikdo neotvírá, vzhledem k tomu, že už je vydán onen příkaz k domovní prohlídce, je možné použít sílu. Ale zkušenější policista zastává názor, že čím méně násilí, tím je to lepší. Když podezřelý spolupracuje, je to i pro něj příznivější.

V tomto díle byl zmíněn Kriminalistický ústav, KÚP. Co vůbec provádí?
Kriminalistický ústav Praha je útvarem Policie České republiky. Je to certifikovaná mezinárodně uznávaná laboratoř v oboru forenzního zkoušení. Vykonává kriminalistickotechnické a znalecké (expertizní) činnosti v oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství a vypracovává znalecké posudky a odborná vyjádření zejména pro orgány činné v trestním řízení. Jakožto ústav specializovaný na znaleckou činnost a vědecký ústav je zapsán v seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR. Obor kriminalistika je v současné době představován odvětvími: mechanoskopie, trasologie, elektrotechnika, defektoskopie, metalografie a technická diagnostika, balistika, zkoumání ručního písma, zkoumání písma psacích strojů, technické zkoumání dokladů a písemností, technické zkoumání pravosti platidel a cenin, daktyloskopie, chemie, fyzikální chemie, biologie, genetika, antropologie, fonoskopie, zkoumání videozáznamů, zkoumání fotografií a fotografické techniky, analýza dat a zkoumání nosičů dat.

Specialisté - 25. díl - Milionářka - 1
Zdroj: TV Nova

Existuje v jednotlivých týmech kriminalistů nějaká dělba činností? V seriálu můžeme vidět, že ze čtyř Specialistů v terénu tráví nejvíce času Lukáš Panenka a Jaroslav Čermák. Naopak Zuzana Májová je spíše v kanceláři.
Ano, ve Službě kriminální policie a vyšetřování (jak už to z názvu vyplývá) pracují detektivové a vyšetřovatelé. Dříve byli operativní pracovníci (detektivové) zařazeni u Kriminální policie a vyšetřovatelé spadali pod Úřady vyšetřování. Posledních 15 let jsme jedna služba, ale ta dělba práce je v podstatě zachována. Vyšetřovatelé mají na starosti procesní stránku věci – vydávají usnesení, sepisují protokoly o výslechu obviněných a svědků, organizují a protokolují průběh vyšetřovacích úkonů, jednají s obhájci a v oblasti trestního práva procesního bývají vzdělanější, zkušenější a více spolupracují se státními zástupci. Naopak detektivové jsou více v terénu, navštěvují svědky a podezřelé, pátrají po pachatelích, provádějí sledovací a pátrací akce, hledají další svědky, prověřují další vyšetřovací verze. Společně s hlavním zpracovatelem případu, kterým bývá vyšetřovatel, mají společný cíl: zjistit pachatele, zahájit jeho trestní stíhání a během zákonným způsobem provedeným přípravným řízením zadokumentovat svědectví a důkazy, aby dozorující státní zástupce měl dostatek podkladů pro podání obžaloby u příslušného soudu.

 

Může podezřelá nebo svědkyně odmítnout vypovídat, jako to odmítla Jiřina Hamáčková, která byla pod velkým tlakem a stresem?
I osoba v procesním postavení svědka má právo odepřít výpověď. V trestním řádu je ale přesně stanoveno, kdy tak může učinit: pokud „je příbuzným obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner nebo druh“ a pak „jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní“. Odepřít výpověď jako svědek však ale nemůže ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona. Jinak platí, že každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.
Pokud se svědek obává např. msty ze strany usvědčených (např. z řad organizovaného zločinu) má možnost po konzultaci s policejním orgánem vystupovat jako utajený svědek: orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden.
Obviněný (tedy i podezřelý) není povinen vypovídat. K výpovědi nebo k doznání nesmí být žádným způsobem donucován. Na předvolání orgánu činného v trestním řízení se ale k výslechu musí dostavit a ten úkon, při kterém po poučení prohlásí, že využívá svého práva, plus protokolaci tohoto úkonu, musí strpět. Rád bych ale připomněl, že kdo odmítá vypovídat, připravuje se o možnost věc vysvětlit, uvést argumenty vyvracující podezření…

135

GALERIE: Specialisté - 25. díl - Milionářka

Zdroj: TV Nova

Specialisté - 25. díl - Milionářka - 19

Hodnocení:

Koronerka dokázala celkem přesně určit čas úmrtí, je to skutečně tak jednoduché? A jak to vlastně probíhá?
U tzv. čerstvých mrtvol to není těžká záležitost. Lékař-koroner dobu smrti odhadne podle rozvoje časných posmrtných změn, jako jsou posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost, pokles tělesné teploty… Proběhne měření teploty těla, které se provádí v několika časových úsecích (např. po půl hodině) a teploty okolí a pozorují, jak tělo stydne. Když je mrtvola stará více dní, pak je ve filmech vídané určení doby úmrtí s přesností na čtvrthodinu tak trochu science fiction. Přestože máme vynikající techniku, je možné určit smrt v rozpětí hodin, někdy i dnů. Rozhodně přesně na hodinu ne. Navíc u starších mrtvol, které už jsou v rozkladu, se přesnost velmi zmenšuje – znalci nám např. sdělí, že úmrtí nastalo před šesti až dvanácti měsíci. Vždy také záleží na lokalitě nálezu, jestli je tělo uvnitř budovy nebo někde venku. Ale nikdy to neurčíte přesně.

 

Major Vondráček se jako jediný vrátí na místo činu a provede nové ohledání. Ale jak je možné, že místo není zapečetěno? A může tam vůbec jít sám a jednat téměř na vlastní pěst?
Samozřejmě by místo činu mělo být zapečetěné, ale existuje spousta výjimek. Ono vlastně není nikde napsané, že MUSÍ být zapečetěné. Může se stát, že kriminalisté přijedou do bytu, provedou ohledání a vzhledem k tomu, že tam třeba bydlí pozůstalí, tak jim byt předají zpátky. Jsou případy, že byt se zapečetí, protože tam bydlela jenom oběť a předpokládáme, že tam ještě půjdeme - např. na rekonstrukci činu. Ale spíš se přikláním k tomu, že se to místo musí ohledat jednou a důkladně. Protože pak už potřebujete příkaz soudu k domovní prohlídce. Navíc tím vlastně přiznáte soudu, že jste neprovedli ohledání místa činu hned napoprvé důkladně a že tedy potřebujete ještě jednou místo činu ohledat. A samozřejmě čím později takovýto důkaz najdeme, tím větší zůstává prostor pro obhajobu najít argumenty ke zpochybnění později získaného důkazu. Protože i přes zapečetění se tam někdo mohl nějak dostat (např. oknem) a zbraň tam podstrčil, nebo by mohl tvrdit, že ji tam podstrčila policie. No a když už tam policista jde opakovaně, je nesmysl, aby tam šel sám. Měli by být minimálně dva – a ideálně s sebou vzít i kameru a pořídit videozáznam. A ještě musí vzít nezúčastněnou osobu, která by byla přítomna úkonu.

 

Jeden ze členů týmu Specialistů, major Vondráček, nosí zbraň na viditelném místě, a to bez jakéhokoliv označení, které by okolí signalizovalo, že se jedná o policistu. Je to tak správně?
To se mi moc nelíbí, policista v civilu má předepsané skryté nošení, ale pravděpodobně by se nedostal do konfliktu s policií – problém by však mohl nastat např. v případě, kdyby na linku 158 začaly volat osoby pohybující se v jeho okolí, které by ohlašovaly přítomnost neznámého ozbrojeného muže. Zkušený kriminalista se zbraní neexhibuje a snaží se „splynout“ s davem.


Jak je možné, že jednoho z potencionálních vrahů Specialisté vyslýchají ve výslechové místnosti, přičemž je z celého jednání pořizován i kamerový záznam, zatímco jiného vyslýchají jen u stolu bez jakékoliv další techniky?
Je ideální, když existuje videozáznam doznávajícího se pachatele, který např. vyvrátí pozdější jeho tvrzení, že si doznání kriminalisté vymysleli …, nebo když má vyšetřovatel pocit, že se z výpovědi svědka může dozvědět něco hodně důležitého, či co by mohlo pomoci dopadnout pachatele rychleji. Není to však bezpodmínečně nutné dokumentovat průběh každého výslechu záznamovou technikou. V případě, že kriminalista vyžaduje pouze banální informace, není někdy nutné vyslýchaného (my říkáme „vytěžovaného“) svědka ani převážet na služebnu.
 

NEPŘEHLÉDNĚTE:

TV Nova

Diskuze

Tento článek zatím nikdo nekomentoval.