Publikováno 2. 10. 2017

OČIMA EXPERTA: Jak probíhá pitva a komunikace s patologem ve skutečnosti? Odborník hodnotí pondělní díl Specialistů!

Specialisté - loga - 4
Zdroj: TV Nova

Tým kriminalistů v seriálu Specialisté řeší jeden závažný zločin za druhým. Naposledy vyšetřovali vraždu bývalé narkomanky. Jak tento případ a postupy seriálových vyšetřovatelů vidí odborník z branže, vedoucí protidrogového oddělení pražské policie Jaromír Badin?

Přehrát poslední díl

Každý hřbitov má svá tajemství. Na jednu návštěvu hřbitova nikdy nezapomene osamělý důchodce, který pravidelně nosí květiny na hrob své manželky – jednoho mlhavého rána zde totiž objeví mrtvolu mladé ženy. Vyšetřovatele zjistí jméno i příčinu smrti zavražděné. Jmenovala se Anna Kubíková a vykrvácela. Její smrt však vyvolává více otázek než odpovědí. Kde je vražedná zbraň? A pokud žena nezemřela hned po útoku, proč si nepřivolala pomoc?

130

GALERIE: Specialisté - Zločin bez trestu

Zdroj: TV Nova

Specialisté - Zločin bez trestu - 32

Hodnocení:


Specialisté se snaží zjistit více informací o Anně Kubíkové. Zjistí, že zavražděná dala nedávno výpověď z bytu i z práce. Dozvídají se také, že na místě, kde Kubíková zemřela, stál kdysi stánek s občerstvením. Před pěti lety byl ale majitel stánku zavražděn mladým párem feťáků, kteří nebyli dopadeni...
Specialisté - Zločin bez trestu - 30
Zdroj: TV Nova

V tomto díle Specialisté úzce spolupracovali s koronerkou, která jim poskytla cenné informace o tom, jak byla oběť zavražděna a v kolik hodin nastala smrt. Jak vůbec probíhá taková pitva a komunikace se soudním lékařem ve skutečnosti?

V českých a zahraničních kriminálkách to příliš zlehčují. Tělo oběti je totiž neobyčejně cenný zdroj informací a důkazů. Spolupráce policistů se soudním znalcem oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství je velice důležitá. Kriminalisté tak musí mít znalosti nejen trestního práva, ale také základů soudního lékařství. Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. Pohřbít mrtvolu pak lze v takových případech jen se souhlasem státního zástupce. Prohlídku a pitvu mrtvoly u nás provádí vždy dva znalci. K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela. Policejní orgán svým opatřením ve většině případů zároveň přibírá také toxikologa. Znalecký posudek těchto tří znalců tak bývá vyhotoven minimálně za měsíc, ale protože kriminalisté potřebují pátrat „po horké stopě“, tak na pitvu jezdí. Kriminalisty doprovází i technik, který pořizuje fotodokumentaci jejího průběhu a zjištěných skutečností.
Specialisté - Zločin bez trestu - 28
Zdroj: TV Nova

A co všechno mohou Specialisté zjistit díky své přítomnosti na pitvě?
U mnoha mrtvol v prvních hodinách po jejich nalezení není známá totožnost, takže se provádí jejich identifikace – snímají se daktyloskopické otisky, zjišťuje se tetování, poranění, stav chrupu atd. Pak se zjišťuje, jak sk úmrtí došlo - mechanismus vzniku smrtelného zranění. V tomto případě pod jakým úhlem byl dotyčný bodnutý – jestli šel nůž vodorovně, z vrchu dolů nebo jestli byl nůž zabodnut, vytažen a znovu zabodnut… To všechno se dozví policista na pitvě a ještě má možnost pokládat zkušeným znalcům otázky, které mu jsou většinou ihned zodpovězeny. Ve vypracovaném pitevním protokole a znaleckém posudku jsou i otázky kriminalistů písemně zodpovězeny. Ale to není to hlavní zdržení, nejvíce času zabere práce toxikologa, protože je limitován technologiemi chemického zkoumání a histologie – občas trvá i několik týdnů než kultury vyrostou atd. Občas je v seriálech k vidění, že soudní znalci jezdí za kriminalisty a říkají jim, co objevili. To by bohužel nebylo v reálu možné, soudní znalci jsou totiž natolik zaneprázdněni a mají tolik práce (mimo jiné pak své posudky přednáší, vysvětlují a obhajují při hlavním líčení), že by jim to vytíženost ani nedovolovala. Když jsme u pitvy, tak se pak detaily dají konzultovat mailem či po telefonu.
Specialisté - Zločin bez trestu - 26
Zdroj: TV Nova

Koronerka dokázala celkem přesně určit čas úmrtí, je to skutečně tak jednoduché? A jak to vlastně probíhá?
U tzv. čerstvých mrtvol to není těžká záležitost. Lékař - koroner dobu smrti odhadne podle rozvoje časných posmrtných změn jako jsou posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost, pokles tělesné teploty… Proběhne měření teploty těla, které se provádí v několika časových úsecích (např. po půl hodině) a teploty okolí a pozorují, jak tělo stydne. Když je mrtvola stará více dní, pak je filmové určení doby úmrtí s přesností na čtvrthodiny tak trochu science fiction,  přestože máme vynikající techniku, je možné určit smrt v rozpětí několika hodin, někdy i dnů. Rozhodně přesně na hodinu ne. Navíc u starších mrtvol, které už jsou v rozkladu, se přesnost velmi zmenšuje – znalci např. mohou říct, že doba úmrtí nastala před šesti až 24 měsíci. Vždy také záleží na lokalitě, jestli je tělo uvnitř budovy nebo někde venku. Ale nikdy to neurčíte přesně.

Díky důkladnému vyšetřovaní odhalí tým kolem majora Vondráčka, že zavražděná je zapletená do vraždy, která se udála před pěti lety, ale nebyla nikdy vyšetřena. Jak funguje znovuotevření případu a kdy dojde k promlčení u vraždy?
Není problém otevřít starý případ, každý trestný čin má trestním zákoníkem danou lhůtu promlčení. Když se řeší případ a nepřijde se na pachatele, tak se celá věc odloží, což ale neznamená, že by se na případ navždy zapomnělo. Postup policie ještě prověří dozorující státní zástupce – jestli byly učiněny všechny možné a dostupné kroky pro dopadení vraha. Pozůstalí nebo poškození také mají možnost proti odložení podat stížnost. No a později, když se zjistí nové poznatky, je možné kdykoliv znovu otevřít případ, ale je nutné o tom uvědomit státního zástupce. Není to nic obtížného, jen se pokračuje v tom, co se tenkrát přerušilo. Veškeré spisy jsou vedený ve dvou výtiscích – originál a kopie, které jsou uloženy v archívu. Zvlášť závažné činy a vraždy, které jsou starší než 20 let a tudíž již promlčené, se ukládají v Archívu Ministerstva vnitra. Zajímavé na českém právním systému je, že kdybyste se přiznal k vraždě, kterou jste spáchal před 21 lety, už by to soud zamítl jako promlčený případ a upustil by od potrestání. Ale takto to funguje v každé civilizované zemi, že trestné činy mají jistou lhůtu promlčení. Mimo např. válečné zločiny a další zvěrstva taxativně uvedená v trestním zákoníku, které jsou samozřejmě nepromlčitelné.
Specialisté - Zločin bez trestu - 23
Zdroj: TV Nova

Asi se moc často nestává, že by se někdo po 20 nebo 30 letech přiznal k vraždě. Nebo je tomu naopak?
Divil byste se, ale občas se to stane. Pro někoho je celá ta lhůta obdobím dvaceti let duševního strádání a utrpení – takže jako by si to de facto „odseděl“. Prostě „slušný“ člověk se 20 let strachuje, že např. když někdo zaklepe nebo zazvoní na jeho domovní dveře, jestli to nejsou policisté, kteří si pro něho přišli.
Specialisté - Zločin bez trestu - 21
Zdroj: TV Nova

V průběhu řešení případu mají Specialisté klíčového svědka, který identifikoval vraha na fotografii a řekl, že si je naprosto jistý, že to byl on. Jenomže poté se zjistí, že se mýlil. Jaký postup by bylo třeba proti tomu vést?
Nejprve bych rád připomenul, že je nezákonné ukázat pouze jednu fotku, protože to by bylo příliš tendenční, což se momentálně nestalo a Specialista Lukáš Panenka nepochybil. Pravidlo zní: minimálně tři fotky. A ty by měly být ještě označené - očíslované. Následně se všechny fotky musí zařadit do spisu, ve kterém bude v protokolu zapsáno, kterou fotku svědek vybral. K tomu určení špatné fotky: vždy záleží na úmyslu svědka -, jestli to bylo záměrně nebo ne. Například je rozdíl, když se chcete někomu pomstít a nechat ho soudně stíhat, a když si ho spletete, protože byl vrahovi podobný. V tomto díle se jednalo o jednoznačné úmyslné maření trestního stíhání a křivou výpověď. Za to by měl být svědek stíhán a mohl by si „vykoledovat“ i několik let odnětí svobody.
Specialisté - Zločin bez trestu - 17
Zdroj: TV Nova

Celý případ rozlouskne Lukáš Panenka, kterého ztvárňuje Jakub Štáfek, jelikož se jako jediný vrátí na místo činu a nalezne vražednou zbraň v mrazáku oběti. Ale jak je možné, že byt není zapečetěn? A může tam vůbec jít sám a jednat téměř na vlastní pěst?
Samozřejmě místo činu by mělo být zapečetěné, ale existuje spousta výjimek. Ono vlastně není nikde napsané, že MUSÍ být zapečetěné. Může se stát, že kriminalisté přijedou do bytu, provedou ohledání a vzhledem k tomu, že tam třeba bydlí pozůstalí, tak se jim byt předává zpátky. Jsou případy, že byt se zapečetí, protože tam bydlela jenom oběť a očekáváme, že tam ještě půjdeme. Ale spíš se přikláním k tomu, že se to místo musí prohledat jednou a důkladně. Protože pak už potřebujete příkaz soudu k domovní prohlídce. Navíc tím vlastně přiznáte soudu, že jste neprovedli ohledání místa činu důkladně a že tedy potřebujete ještě jednou místo činu ohledat. A samozřejmě čím později takovýto důkaz najdeme, tím větší zůstává prostor pro obhajobu najít argumenty ke zpochybnění později získaného důkazu. Protože i přes zapečetění se tam někdo mohl nějak dostat (např.oknem) a zbraň tam podstrčil, nebo by mohl říct, že ji tam podstrčila policie. A když už tam policista jde opakovaně, je nesmysl, aby tam šel sám. Měli by být minimálně dva – a ideálně s sebou vzít i kameru a pořídit videozáznam. A ještě vzít nezúčastněnou osobu, která by byla přítomna. Všechny stopy a důkazy by se ale měly samozřejmě najít nejlépe hned na začátku.

Další díl kriminálky Specialisté sledujte už v pondělí 9. 10. 2017 od 20:20 na TV Nova!




 

Maci/nova.cz

Diskuze

Tento článek zatím nikdo nekomentoval.